Císaře Františka Josefa I. postihla během jeho dlouhého života řada osobních tragédií. Bylo jich tolik, že sám s jistou dávkou rezignace říkal: „Ich bin ein Pechvogel“ Česky asi tolik jako: „Jsem smolař.“ Ještě smutnější byl jiný jeho povzdech: „Mir nichts ersparrt! – Ničeho jsem nebyl ušetřen!“
K tomu nejhoršímu, co Františka Josefa I. potkalo, patřila smrt jeho jediného syna, korunního prince Rudolfa. Došlo k ní 30. ledna 1889 na zámečku Mayerling nedaleko Vídně, kde následník trůnu spáchal…
Marie Terezie ještě neseděla na trůnu ani dva měsíce, a už musela čelit útokům nepřátel, kteří ji chtěli zbavit koruny, případně uloupit část území zděděného po předcích. Patřil mezi ně také pruský král Bedřich II., jehož vojska už 16. prosince 1740 vtrhla na území habsburské monarchie. Tento panovník se dlouhodobě zabýval myšlenkou, že ke svému království připojí sousední Slezsko, nejsevernější a také průmyslově nejvyspělejší část podunajského soustátí. Jen několik dní poté, co se Marie…
Dne 26. listopadu 1346 byl kralevic Karel, syn českého krále Jana Lucemburského, v Bonnu korunován římským králem. Cesta ke královské koruně nebyla jednoduchá. Samozřejmě, že Karel i jeho otec Jan snili o tom, že na hlavě příslušníka lucemburského rodu jednou tato bájná koruna spočine. Problém ovšem byl v tom, že říše již krále měla, Ludvíka Bavora, a to od roku 1314. Situace se změnila v roce 1342, kdy se novým papežem stal Karlův dlouholetý přítel a učitel Pierre de Rossières, který na…
Když 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku, která brzy přerostla v konflikt celosvětový, jmenoval císař František Josef I. vrchním velitelem spojené c. a k. polní armády svého příbuzného, arcivévodu Bedřicha. Sám si již na tuto zodpovědnou funkci netroufal, protože chápal, že jej vysoký věk – v roce 1914 se dožil 84 let – do značné míry omezuje. Arcivévoda Bedřich patřil k těm příslušníkům rodu habsbursko-lotrinského, kteří měli k českým zemím velice blízko. Narodil se na…
V říjnu roku 1350 utrpěl římský císař a český král Karel IV. nesmírně těžký úraz. Nevíme přesně, kdy se tak stalo, dostupné prameny hovoří o první polovině měsíce. Bylo to však zranění tak závažné a těžké, že historikové dokonce mluví o Karlově „smrtelném úrazu“. Z tohoto důvodu nemůže připomínka tak osudové události chybět ani v našem kalendáriu, přestože nejsme schopni s přesností na den určit, kdy k ní došlo.
Na podzim roku 1350 se Čechami a pak i ostatními zeměmi Evropy začala šířit zpráva…
