“Nejbližší jsou mi témata historická.”
Přestože je Michal Vitanovský jedním z nejvytíženějších českých medailérů, věnuje se také sochařství a psaní odborných textů a esejí. Vystudoval Střední odbornou školu výtvarnou v Praze a poté obor užité plastiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Byl členem Asociace umělců medailérů a Umělecké besedy. Je autorem prvního československého Řádu T. G. Masaryka a českého Řádu Bílého lva.
V roce 2020 navrhl dukát připomínající založení uměleckého svazu Devětsil, který je součástí Kroniky první republiky 1920.
Po studiích se Michal Vitanovský věnoval medailérské a sochařské tvorbě na volné noze. Začal ztvárňovat významné osobnosti dějin, zaznamenával problémy soužití člověka s přírodou nebo lidí navzájem. Vytvořil desítky plaket a medailí s vyobrazením historických událostí zejména z období středověku. Od 80. let se věnuje i raženým medailím, které v součtu s litými artefakty tvoří dílo obsahující asi 1400 modelů. V 90. letech přibyla i tvorba insignie, tedy primátorských, děkanských nebo rektorských řetězů a městských klíčů.
Inspirací mu jsou moderní sochaři i ženy
Již během studií pracoval Michal Vitanovský s různými materiály - od dřeva, kovů, přes keramiku a kámen, až po plasty. Z jeho děl byla patrná inspirace moderními sochaři, jako jsou Pablo Picasso, Alexander Calder nebo Henry Moore. Závěrečná práce, plastika Prométhea, pak byla zosobněním pocitů z atmosféry právě nastupující normalizace. V pozdějších letech se stala jeho obrovskou inspirací žena, její fyzické proměny i vnitřní život.
Mezi nejvýznamnější práce Michala Vitanovského patří realizace československého Řádu T. G. Masaryka (první varianty, která po rozpadu federace zanikla) a českého Řádu Bílého lva. Věnuje se ale také mincovní tvorbě. Pravidelně se účastní soutěží na návrhy pamětních mincí vyhlašovaných ČNB a už šest jeho návrhů se realizovalo ve stříbře nebo zlatě. Příkladem mohou být stříbrné mince v nominální hodnotě 500 Kč (J. A. Komenský), 200 Kč (Jiří z Poděbrad) nebo revers mince v hodnotě 50 Kč (Svatá Anežka Česká), .
Ze sochařské tvorby nesmíme opomenout užité i volné plastiky, jako je například Selská vzpoura 1775 na Konopišti, plastika sv. Vojtěcha v Libici nad Cidlinou, portrétní busta krále Václava II. v Kutné Hoře nebo památník básníka Eliáše Lániho ve Slovenském Pravně.
Největším koníčkem Michala Vitanovského je studium historie a heraldiky. Jeho záliba mu navíc pomáhá i při tvorbě. Jak sám říká, “U historických témat je pro autora prospěšná znalost kontextu, tedy dějinných souvislostí a také dobových reálií.” Vždy si ale nechává prostor pro imaginaci. A jaké je jeho nejoblíbenější období? Půlku svého života se zabýval středověkem, později ale našel zalíbení v 16. a 17. století.
Renesanční člověk, i to by se dalo říci o Michalovi Vitanovském. K jeho dalším umům se totiž řadí publikační činnost. Založil a ve vlastní režii vydával občasník AUM (časopis Asociace umělců medailérů), do kterého přispíval svými vtipnými postřehy. Jeho články můžeme vidět i v českém numismatickém časopise Mince a bankovky a neopomíná ani psaní knihy s tématikou heraldiky a numismatiky.
v roce 1990 - stříbrná mince v nominální hodnotě 50 Kčs, revers k 1. výročí svatořečení Anežky České
v roce 1992 - stříbrná mince v nominální hodnotě 500 Kčs, 500. výročí narození Jana Amose Komenského
v roce 2002 - stříbrná mince v nominální hodnotě 200 Kč, 750. výročí úmrtí Zdislava z Lemberka
v roce 2002 - stříbrná mince v nominální hodnotě 200 Kč, 550. výročí ustanovení Jiřího z Poděbrad zemským správcem
v roce 2012 - stříbrná medaile Edvard Beneš
v roce 2015 - stříbrná mince v nominální hodnotě 500 Kč, 250. výročí narození Václava Tháma
v roce 2018 - stříbrná medaile Vítek III. z Prčice a Plankenberka
v roce 2020 - zlatý dukát Kroniky první republiky 1920
