„Každý den prožíváme více či méně důležité události v životě soukromém i veřejném. Některé z nich se zapíší trvale do historie rodů, obcí i států. Zvláště významné jsou ty okamžiky, které utvářely naše kulturní povědomí a formovaly národní nebo státní identitu.
Sto let, které nás letos dělí od vzniku stále obdivované první Československé republiky, je mimořádnou příležitostí k retrospektivnímu pohledu na složitý proces vyjednávání, ustavení a řešení životné důležitých problémů nového státu,“ říká v předmluvě Kroniky první republiky garantka Českých dukátů historička Věra Němečková.
Letošní výročí je pro nás zároveň příležitostí připomenout si začátek cesty k československé koruně, suverénní měně, která nás provází dodnes (v podobě nástupnické koruny české).
„Mezi první hospodářské otázky nově vzniklého státu patřila otázka měnová. Přes všechny euforické úvahy o slovanských a republikánských názvech, které by nové peníze mohly nést (lípa, sokol či Slovan) se nakonec elita Československa rozhodla pro konzervativní přístup a zachovala původní název „koruna“. Tou se v monarchii platilo již od roku 1892, kdy ji měnovou reformou rušící staré „zlatky“ zavedl císař František Josef I. Tedy nová republika – odhazující vše staré, spojené s mocnářstvím – zahajuje svou existenci s názvem měny čistě monarchistickým, odkazujícím na symbol panovnické moci nošený na hlavě,“ píše v předmluvě Kroniky první republiky viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a dodává: "Paradoxní? Snad. Ale i symbolické. Republika sice tradice mocnářství v mnohém rušila, ale též na ně v řadě právních a ekonomických záležitostí navazovala. A proč u spořivých a finančně velmi opatrných obyvatel nového státu experimentovat zrovna s penězi?
Začala tedy éra nové měnové politiky. Její autor, ministr financí Alois Rašín, zvolil velmi bolestnou a kontroverzní cestu deflace, umělého snižování cenové hladiny. Ta přes své ekonomické a pro jejího autora i fatální osobní důsledky dala naší měně stabilitu a reputaci. Rašínovi dopomohla k nesmazatelnému záznamu v historii."
Více se o událostech prvního roku první Československé republiky dozvíte v prvním díle našeho nového sběratelského cyklu Kronika první republiky, který jsme připravili ve spolupráci s nakladatelským domem Albatros Media. Kronika je kompletem knihy autorů Pavla Kosatíka a Jaroslava Moravce a dukátových a stříbrných medailí špičkových českých autorů. Oba jmenovaní autoři textů se významně podíleli na podobě Kroniky ještě jedním svým činem. Vytipovali jednotlivá výročí roku 1918, která vyobrazujeme na pamětních medailích.
Dukát ak. soch. Jiřího Harcuby je věnován volbě T. G. Masaryka prezidentem (14. listopadu 1918). O Jiřím Harcubovi je známo, že si prvního československého prezidenta a jeho odkazu velmi vážil a jeho portrét opakovaně ztvárnil na ražené a lité mince, medaile, řády, vyznamenání, plakety a také na pro něj tolik typický výtvarný formát – ryté skleněné intaglie. Díky pochopení paní Zdeny Harcubové jsme mohli požádat o vyhledání vhodného dosud nerealizovaného návrhu v pozůstalosti jejího manžela, o kterou od roku 2016 pečuje Česká národní banka.
Dvoudukát ak. soch Vladimíra Oppla je věnován vyhlášení prozatímní česko-slovenské vlády (14. října 1918). Při modelaci portrétu Edvarda Beneše vycházel Vladimír Oppl z příprav uskutečněných krátce předtím pro výtvarnou soutěž na výroční oběžné mince 20 Kč s portréty T. G. Masaryka, M. R. Štefánika a právě E. Beneše. Návrh ministra zahraničí a vnitra v prozatímní vládě přepracoval tak, aby se základním stylem přiblížil ostatním návrhům.
Do budoucna budeme v rámci čtveřice pamětních medailí přinášet jak témata historická, tak témata numismatická. V letošním prvním díle reprezentuje témata numismatická pětidukát ak. soch Zbyňka Fojtů. Věnován je přípravě obchodních platidel (19. listopadu 1918). Zbyněk Fojtů zúročil ve výtvarném návrhu svoje zkušenosti s reliéfní transpozicí grafických obrazců papírových platidel, které ztvárnil na několika návrzích mincí k 20. výročí vzniku České národní banky a české měny a také k 100. výročí československé měny a koruny.
Desetidukát korunuje celou čtveřici. Věnován je logicky samotnému aktu vyhlášení Československa (28. října 1918). Medaili ak. mal. Vladimíra Pavlici dominuje trojportrét hlavních tvůrců československého státu z řad zahraničního odboje, T. G. Masaryka, M. R. Štefánika a Edvarda Beneše. Jestliže ztvárnění tří státníků s různými pokrývkami hlav je poněkud netradiční, naopak typické je pro Pavlicu jeho ztvárnění portrétů tzv. vrstevnicovým způsobem, naprosto svébytně zvýrazňujícím hlavní anatomické rysy obličejů.
Podívejte se, jak tato čtveřice dukátových a stříbrných medailí pro Kroniku první republiky vznikala. Zachytili jsme pro Vás jak ateliéry jednotlivých medailérů, tak výrobu razidel (rytecké zušlechtění redukcí a leštění razidel do vysokého lesku) a samotnou ražbu v České mincovně.
