17. listopad 1939 a 1989

Data, která od sebe dělí 50 let, ale obě jsou zásadními milníky v dějinách českého národa. Jsou spojena se studenty vysokých škol a bojem za svobodu a demokracii. Boj proti nacistické okupaci v roce 1939 Vše začalo 28. října při násilném potlačení poklidné demonstrace k 21. výročí vzniku Československa na Václavském náměstí. Na akci začala zasahovala pořádková policie a jednotky SS.

Němci stříleli na výstrahu i do demonstrantů a při jedné z potyček postřelili Jana Opletala, který svému zranění podlehl. Po jeho pohřbu 15.11., se z demonstrací stal protest proti okupaci. Adolf Hitler rozhodl o uzavření českých vysokých škol na 3 roky, zatknutí a popravení 9 vedoucích představitelů studentské organizace a internace studentů v koncentračních táborech. V noci na 17. listopadu pak gestapo a jednotky SS zatkli asi 1200 studentů, které převezli do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg. Asi 35 z nich v táboře zemřelo a zbytek se dostal na svobodu až na konci roku 1942. Sametová revoluce v roce 1989 Půl století poté stejné datum - 17. listopad odstartovalo Sametovou revoluci a pád železné opony. Tentokrát se studenti sešli, aby si připomněli právě události z roku 1939.

Pietní akce se ale přeměnila v protirežimní demonstraci, která vedla ke svržení totalitního režimu. Policie se snažila demonstranty rozehnat. Davy studentů ale nepřestávaly skandovat hesla jako “Zrušte monopol KSČ.” nebo “Chceme svobodné volby.” Následovalo surové bití, zranění stovek lidí a zatýkání.

Toto jednání však pobouřilo většinu společnosti. Opozice, v čele s Václavem Havlem, Alexandrem Vondrou a dalšími, začala 19. listopadu formovat Občanské fórum (OF) a studenti založili koordinační stávkový výbor. Lidé po celé republice demonstrovali, studenti a členové OF organizovali stávky a vyjednávali s vládou. 27.11. se na území ČSSR konala generální dvouhodinová protestní stávka téměř všech institucí po celé republice a 7. prosince vláda rezignovala. Začaly se otevírat hranice a do vlasti se vraceli emigranti. 28. prosince byl Alexandr Dubček zvolen předsedou Federálního shromáždění a 29. prosince Václav Havel československým prezidentem. Václav Havel byl zásadní postavou v boji za demokracii, proto jsme v roce 2019 připravili speciální ražbu s jeho podobiznou.