Václav Havel, disident, dramatik a první český prezident - výročí 9 let od jeho úmrtí

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček, dukát na jeho počest jsme vydali v roce 2019) Narodil se do intelektuální rodiny Boženy a Václava Havlových, kterým patřil palác Lucerna a barrandovské terasy.

Je jednou z ústředních postav, které se zasloužily o vybojování naší demokracie. Pro mnohé se stal ztělesněním základních hodnot - pravdy a lásky. Pražské jaro, tvorba Audience a Charta 77 Václav Havel byl jednou z ústředních postav Pražského jara. Již v předvečer této události na sebe upozornil svým projevem na IV. sjezdu československých spisovatelů, kdy kritizoval cenzurní praktiky. Když ho v důsledku toho ÚV KSČ vyškrtnul z kandidátky vedení Svazu československých spisovatelů, stáhl se více do ústraní a v té době napsal svou nejslavnější hru Audience. Zlom nastal s prohlášením Charty 77, kdy byl Václav Havel jedním z jejích autorů.

A to byl impuls pro StB., která ho již měla delší dobu v hledáčku. Komunistický režim mu bránil studovat Už od dětství se zajímal o umění a veřejné dění. Pod přezdívkou “Chrobák” navštěvoval skautský oddíl a byl také členem 21. vodáckého oddílu. Vystudoval elitní internátní školu v Poděbradech, kde se potkal například s Milošem Formanem nebo bratry Mašínovými. Poté chtěl pokračovat studiem gymnázia, ale kvůli svému “buržoaznímu” původu měl v komunistickém režimu problém s přijetím. Nakonec se vyučil chemickým laborantem a složil maturitu ve večerní škole. Ze stejného důvodu začal studovat ekonomickou fakultu ČVUT, kam se po neúspěšném pokusu přestoupit na filmovou fakultu AMU už zpět nedostal. U nás zakázaný, v zahraničí uznávaný Umělecké začátky Václava Havla jsou spjaté s literární skupinou Šestatřicátníci. Jako literát debutoval v roce 1955 v časopise Květen a byl také součástí redakční rady časopisu Tvář.

Po vojně se stal jevištním technikem a později dramaturgem v Divadle Na zábradlí. Vznikly jeho první hry Rodinný večer a Zahradní slavnost. Vzdělání v uměleckém oboru se nevzdal a dálkově studoval dramaturgii na Divadelní fakultě AVU, kterou absolvoval v roce 1966. I když u nás byla jeho díla zakázaná, v zahraničí sklízel úspěch a stal se jedním z nejznámějších československých dramatiků. V roce 1964 se oženil se svou dlouholetou láskou Olgou Šplíchalovou. Pět let ve vězení mu zničilo zdraví V boji za demokracii zaplatil Václav Havel nemalou daň. Období od ledna do května 1977 strávil ve vyšetřovací vazbě a v říjnu byl odsouzen na 14 měsíců podmíněně.

Další vazba ho čekala od ledna do března roku 1978. V dubnu téhož roku se stal mluvčím a spoluzakladatelem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, který se zasazoval o propuštění politických vězňů. To mělo za následek opět zatčení a společně s ostatními členy strávil pět měsíců ve vazbě. V říjnu 1979 byl znovu odsouzen a to na čtyři a půl roku nepodmíněně. To už se ale podepsalo na jeho zdraví. Trpěl opakovanými zápaly plic a v únoru 1983 mu byl trest kvůli zdravotním problémům přerušen. Začátkem roku 1989 ho ale čekalo další vězení v souvislosti s demonstracemi během tzv. Palachova týdne. To už se ale vzbouřila domácí i mezinárodní veřejnost a zasloužila se o jeho propuštění v květnu stejného roku.

Prosadil věci, které se zdály být nemožné Jméno Václav Havel neodmyslitelně patří k Sametové revoluci. Stál u zrodu petice Několik vět, Občanského fóra a stal se neformálním lídrem celé revoluce. Nemohl to být nikdo jiný, než právě on, kdo se 29. prosince 1989 ve Vladislavském sále Pražského hradu stal prezidentem Československé socialistické republiky. Po rozpadu Československa si ho čeští občané ještě 3x zvolili jako hlavu státu. Jeho funkční období tak oficiálně skončilo v roce 2003. 18. prosince 2011 Václav Havel podlehl svým dlouhodobým zdravotním potížím a zemřel ve spánku na své chalupě na Hrádečku. Václav Havel na medailích Českých dukátů České dukáty vydaly medaili na počest Václava Havla v roce 2019, jako připomenutí výročí 30 let od Sametové revoluce.