Na paměť první republiky

Jednadvacet dílů

Sté výročí vzniku první Československé republiky, které jsme oslavili 28. října roku 2018, nás inspirovalo k vydání cyklu jednadvaceti knih a jednadvaceti sad pamětních medailí pod názvem Kronika první republiky. Kronika vychází postupně, každý rok jeden díl. Pravidelně v ročním cyklu pojednává o jednotlivých letech, které formovaly Československo v období vymezeném letopočty 1918–1938. Zatím vyšly Kroniky první republiky věnované roku 1918 (vydána 2018), roku 1919 (vydána 2019), roku 1920 (vydána 2020), roku 1921 (vydáno 2021) a roku 1922 .

Kniha

Kniha je dílem renomovaných autorů JUDr. Pavla Kosatíka a JUDr. Jaroslava Moravce, Ph.D. První jmenovaný je v současnosti velmi vytěžovaným autorem zabývajícím se především novodobou historií. Pro jeho způsob psaní je charakteristické hledání příběhu za životopisnými daty, rozhodnutími a činy. Z jeho pera vzešla část Kroniky první republiky popisující historické události jednotlivých let.

Jaroslav Moravec se již od studií zabývá měnovými systémy na našem území. V této oblasti platí za špičkového odborníka, absolvoval semináře pořádané velkými zahraničními institucemi bdícími nad světovými měnovými systémy, je také zástupcem v pracovních skupinách expertů zabývajících se emisí platidel a jejich ochranou proti padělání. Od roku 1989 přednesl více než 200 přednášek a v odborné literatuře publikoval na 250 článků. Jaroslav Moravec připravil druhou část Kroniky, která popisuje historii peněžnictví a jeho vývoj v jednotlivých letech.

Z výtvarného hlediska pro mě téma stoletého výročí vydání první československé mince představovalo výzvu. Předně bylo zřejmé, že průměr budoucí ražby bude vyžadovat uzpůsobení proporcí návrhu pamětní ražby tak, aby i ve zmenšení byly reliéfy a texty dobře čitelné. Jsem rád, že byl vybrán návrh s portrétem Otakara Španiela, jehož dílo je pro mě velkou inspirací. Španielovo autorství dvacetihaléře jsem vyjádřil jako dvě stopy – otisky, které vytvářejí kutálející se mince. Tyto stopy začínají pod portrétem na reverzu, vybíhají z kruhového formátu a pokračují na averzu, kde jsou obě strany dvacetihaléře zachyceny. Symbolicky tak vyjadřuji ideu, že se mince „rozkutálely“ do světa a nesmazatelně otiskly do novodobé československé historie.

Heyrovského fyziognomický typ je vděčný pro výtvarné vyjádření, a to z jakéhokoli pohledu, čehož jsem s radostí využil. Nejde o pouhý portrét se jménem a životními daty, což bych považoval za zjednodušený, formální přístup, a tím i za nevyužitou příležitost. Hlavu tedy doplňují motivy vycházející z grafického znázornění Heyrovského objevu. Ve své výtvarné interpretaci jsem využil prvky polarografické křivky a dalších detailů, například kapky rtuti, která sehrála významnou roli při objevu polarografie. Averzní straně podle dispozic dominuje štít s českým lvem, svou formou vycházející z heraldického názoru fungujícího v době mezi oběma světovými válkami. I zde jsou doplňkem abstraktní prvky evokující polarografii.

U návrhu medaile s tématem Velké Prahy jsem se snažil o originalitu. Po dlouhém přemýšlení mě napadlo řešit kompozici averzu architekturou čtyř historických měst a názvy jednotlivých městských částí. Názvy jsou použity jako dekor, uprostřed kterého krásně vyniká reliéf budov. Na averzu jsem sloučil dohromady erb Velké Prahy se štítem, který je motivem každé medaile Kroniky první republiky. Způsob zpracování reliéfu jsem se snažil maximálně přiblížit reverzu. Proto je erb v proof kvalitě a uprostřed je vymodelovaný reliéf.

U portrétu jsem se snažil vybrat takové pohledy, které ještě nebyly u mincí a medailí s Antonínem Švehlou použity. K realizaci byl vybrán tříčtvrteční až čelní pohled, který věrně zachycuje jeho charakter – odhodlanost a pevnost. Averz zdobí malý znak ČSR, významná politická data a nejvýznamnější funkce této osobnosti. Ve vrchní části je datum 28. 10. 1918, jelikož patřil mezi pět mužů 28. října. Výrazně se také podílel na vzniku československé ústavy, byl 3× předsedou vlády a předsedou agrární strany – proto znak čtyřlístku. Vše je doplněno podpisem a upraveným geometrický dekorem, který byl použit na vazbě první československé ústavy.